Dvouhlavá saň vás vždycky pokouše

Představte si, že tahle metafora znázorňuje partnerský vztah respektive ty, kteří stojí naproti vám. Možná znáte někoho ve svém okolí nebo dokonce vy sami jste se do takového začarovaného kruhu dostali. Do kruhu, o kterém neradi mluvíme, ale je častou realitou. Tou dvouhlavou saní jsou v tomto případě vaši partneři. Ano, dva. Tedy váš partner, přítel nebo manžel a toho druhého nazývejme pravým jménem, tedy milenec. Kdo je bez viny, ať hodí kamenem. Statistiky o nevěrách nemám přesně nastudované, ale to v této chvíli není podstatné, protože jsem přesvědčená o tom, že tohle téma se dotýká mnohých z vás. A jak je z nadpisu patrné, pokud nežijete upřímný život především k vám samým, zákonitě vás to musí dohnat a pejorativně pojmenováno „sežrat.“

Co je za tím, že nám jeden partner nestačí?

Myslím si, že vše plyne z vlastní sebehodnoty. Těch aspektů bychom tam jistě našli mnohem víc, ale pokud se vrátíme k sebedůvěře v sebe sama, najdeme tam možná ty správné odpovědi. Logicky se totiž nabízí, že pokud nám nestačí jeden partner, nejsme zřejmě spokojení ve stávajícím vztahu. Ale proč? Nemůžeme být sami sebou? Necítíme se milováni? Nejsme vyslyšeni? A nebo sami sebe nepovažujeme za tzv. luxusní zboží, které vyžaduje luxusní přístup? Zamyslete se teď nad tím, kdy jste od kamarádky nebo kamaráda slyšeli, jak vám vypráví, že jim vztah nefunguje, ale že nejsou schopni toho druhého opustit a sami sebe jste se ptali, proč se sebou nechá tak zacházet. To nevidí ty červené vlajky, které říkají, že to tak nemá být? Že tenhle vztah už jim prostě neslouží. A v tuhle chvíli by do hry mohl vstoupit kouč. Zeptal by se co jim to přináší? Jak se cítí teď? Jak by se chtěli cítit? Co jim v tom brání? Co můžou udělat pro to, aby se ten vztah proměnil nebo nějakým způsobem posunul? Dobrý kouč by hledal souvislosti. Viděl by ne za tzv. druhý roh, ale klidně mnohem dál. Proč onen člověk setrvává v něčem takovém? Co se mu stalo v minulosti? Jaké byly jeho předchozí vztahy? Existují tam nějaká limitující přesvědčení, že míra lásky určuje naši hodnotu?

Dovolte si být dokonalí ve svých nedokonalostech

Když už dojde na to, že jste tak nespokojení ve svém partnerském vztahu a pomyslně přizvete třetí osobu do trojúhelníku, měli byste vědět, že tím zrazujete především sami sebe. Osobně neznám nikoho, kdo by z téhle situace vyšel jako vítěz. Buď se totiž nevěra provalí nebo v tom lepším případě, jeden musí ze hry ven a pak nastává další fáze a tou jsou možná výčitky k tomu třetímu, a nebo zvažování správnosti rozhodnutí. Ať tak nebo tak, každé rozhodnutí v trojúhelníku má hořkosladkou příchuť. Nicméně život je o zkušenostech a lekcích a většinou ty ně úplně příjemné nám pomáhají si uvědomit co a je a není v životě důležité. Nikdo nejsme dokonalý. A i v tuhle chvíli dokáže pomoci kouč. Umím si totiž představit klienta, který přichází s pro něj bezvýchodnou situací, že neví prostě jak dál a co s tím a jak z takového trojúhelníku ven.

Co v životě doopravdy chcete?

Zkuste si odpovědět na tuhle otázku. Asi nikdo z nás by dobrovolně neřekl, že se chceme trápit, podvádět nebo lhát. Ale vážně. Teď si v duchu odpovězte na to, co doopravdy chcete. Žijete podle toho? Jdete tomu naproti? Nebo možná předstíráte, že prostředí, ve kterém teď jste a pohybujete se je to, o čem jste vždy snili? Nepřísluší mi soudit nebo posuzovat. Ale co vím je, že je důležité se ptát. Ptát se sebe. Ale to my sami často nejen, že neděláme, ale my to neumíme. Kouč ano. Tedy aspoň ten „Hvězdný kouč“ by to umět měl. I přestože on sám si prošel určitými věcmi, jeho úkolem není vám radit. Jsou to jeho zkušenosti, jeho myšlenky a jeho cesta. Ta vaše je jiná. Jedinečná. Speciální. Vaše. A vy máte v sobě jiné odpovědi než kdokoli jiný na světě. Možná máte pocit absolutního ztracení, zklamání ze sebe sama, ale už to, že se teď na svým životem zamýšlíte, je nějaký posun. Posun vpřed. Je to změna. A ta je žádoucí. S koučem se všechno tohle děje rychle. Možná to s ním bude někdy náročné, protože jen v těch nejtěžších otázkách naleznete žádoucí a tolik potřebné odpovědi. Nicméně sama za sebe vím, že to bude stát zato. A také vím, že pokud budete lidem dělat zlé věci, nemůžete očekávat, že budete žít krásný život.

Milujte jako řeka

Říká se, že někdy láska začíná jiskrou a může to být pravda. Ale kdybych vám měla přát lásku, nebyla by ohněm. Ten je totiž sice silný, jasně hoří a je teplý, ale netrvá dlouho. Takže místo toho, abych vám přála lásku, která hoří, přeji si, abyste milovali jako řeka. Řeka, která se kroutí a otáčí. Mění se a plyne. Je mocná a svobodná, ale stále si nachází cestu zpátky k moři. A tak jako u té vody, najděte lásku, která stále roste. Stále se mění. Je mocná a svobodná. Ať druhého najdete stejně jako řeka najde moře. To je smysluplnější než geometrické tvary jako kruh nebo trojúhelník.

„Jádro našich životů se dá rozdělit na dva druhy akcí. Ty, které uděláme a ty, které nikoli.“

– JOHN WHITMORE, zakladatel moderního koučování